Miloslava Matějková

Felix Slováček promluvil o pohřbu své dcery Aničky, který se uskuteční v úterý v jednom z pražských kostelů. Odtajnil, že na posledním rozloučení má zvláštní úlohu, obává se ale, jak to celé zvládne.

 

​V úterý se blízcí naposledy rozloučí se zpěvačkou Aničkou Slováčkovou, která podlehla náročnému boji s rakovinou. Její tatínek Felix Slováček odhalil některé momenty, které na pohřbu Aničky nebudou chybět.

Sám od ní prý dostal speciální úkol. Zpěvačka si přála, aby jí tam její otec zahrál na saxofon. “Anička měla mezi posledními přáními také to, abych na posledním rozloučení s ní zahrál,” popsal Blesku Slováček, který je odhodlaný dceři přání splnit.

Jenže se bojí, jak to v tak bolestné chvíli dovede ustát. “Věřím, že to nějak zvládnu,” dodal večer před pohřbem muzikant. V kostele budou i další hudebníci a zpěváci, se kterými se Anička léta přátelila. Mezi pozvanými jsou například Milan Peroutka i rapper Lipo.

Slováček prozradil, že s Dádou na poslední rozloučení jejich dcery pozvali i manželku zesnulého Karla Gotta Ivanu. “Ano, Ivana měla Aničku moc ráda, takže je mezi pozvanými,” svěřil se. Slováčková dokonce koncem loňského roku zazpívala na vzpomínkovém koncertu věnovaném Gottovi.

 

Rodina Aničky Slováčkové, která zápasí s rakovinou, prožívá náročné období. Její otec Felix Slováček promluvil o problémech, se kterými se potýká. Kvůli potížím s hlasivkami musela zrušit plánovaná vystoupení.

​Zpěvačka Anička Slováčková již druhým rokem statečně zápasí s rakovinou. Její otec Felix Slováček se nyní svěřil s problémy, se kterými se jeho milovaná dcera potýká.

Musela kvůli nim dokonce odvolat plánované koncerty. “Anička má problém s hlasivkami, takže nemůže pořádně mluvit ani zpívat, proto ruší vystoupení,”.

​Sama Anička se ale snaží být silná, přestože jí lékaři měli loni říct, že prognóza její nemoci není dobrá. “Když ti někdo řekne, že tady máš už nějaký spočítaný čas, tak tě to bude stresovat,” přiznala tehdy Slováčková.

Sílu, kterou v sobě Anička má, obdivuje i její maminka Dáda Patrasová. “Ta prognóza je špatná. Opravdu špatná. Denně chodí k lékaři. Nechci hovořit bez ní o jejím zdravotním stavu,” popsala Patrasová.

Cení si ale hlavně pozitivity v Aniččině životě. “Má skvělého přítele Matěje a ještě má pejska, to je úžasné stvoření, jmenuje se Jindřiška. Je hrozně pozitivní,” svěřila se.

 

Půjde o lidi, kteří působili ve vedení některých oddělení ÚV KSČ, v regionálních strukturách a dále o vybrané náčelníky a velitele bezpečnostních složek. Komunisty budou dohledávat badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Významní představitelé minulého komunistického režimu mají od března 2024 krácený starobní důchod. Za každý započatý rok práce ve vysoké funkci se lidem snižuje procentní výměra důchodu o 300 Kč. Není přitom podstatné, zda příslušná funkce nebo pozice byla zaměstnání, či nikoliv, stačilo ji vykonávat.

Doposud byl důchod snížen celkem 177 žijícím komunistickým prominentům. Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) celkem dohledali 4 000 osob spadajících do definice zákona, ale většina už dnes nežije. Někteří dokonce zemřeli v průběhu samotného procesu dohledávání a snižování důchodu.

Při pátrání v archivech došli badatelé k závěru, že existují i další skupiny osob, na které by se mělo snižování důchodů vztahovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto předložilo návrh zákona, který již definuje další konkrétní funkce a rozšiřuje seznam prominentních komunistů.

Poslanci nyní tento návrh schválili hned v prvním čtení. Rozšíření seznamu podpořili poslanci ze všech stran a hnutí v Poslanecké sněmovně s výjimkou SPD. Pouze šest poslanců SPD hlasovalo proti návrhu.

„Na základě návrhu ÚSTRu jsme přistoupili k úpravě, která do určité míry rozšiřuje okruh těchto funkcionářů o vedoucí pracovníky aparátu KSČ nebo o příslušníky potlačovatelského aparátu. V této úpravě by se jednalo řádově o maximálně jednotky tisíc osob,“ uvedl při jednání ministr Marian Jurečka s tím, že princip krácení bude stejný, tedy 300 Kč za každý započatý rok ve funkci.

Pokud návrh zákona podpoří i Senát a podepíše prezident (komplikace se nečekají), začne účinnost od 1. září 2025. Na dohledání nových prominentních komunistů budou mít následně badatelé lhůtu do konce srpna 2027.

Nové funkce pro krácení důchodu

Rozšíření se má týkat lidí, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 působili ve vybraných funkcích KSČ, ve vedení regionů nebo v bezpečnostních složkách. O koho přesně půjde?

Vedení KSČ:

Členové Ústřední kontrolní a revizní komise (ÚKRK).

Oddělení státní administrativy ÚV KSČ – Toto oddělení řídilo bezpečnost, armádu, justici a Lidové milice. Šlo o nejrozsáhlejší oddělení ÚV KSČ, v průběhu se měnilo jeho označení, ale náplň práce zůstávala.

Vedoucí jednotlivých oddělení ÚV KSČ, která neprováděla podpůrné činnosti – Jde o oddělení, která řídila jednotlivé významné oblasti (například školství a kultura) a zasahovala do jejich činnosti. Naopak nebudou brána v potaz oddělení spíše technického charakteru (například autodoprava nebo úklid).

Regionální struktury:

Církevní tajemníci okresních a krajských výborů KSČ.

Ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů KSČ.

Bezpečnostní složky:

Vedoucí funkcionáři/pracovníci operativních útvarů StB nebo operativní pracovníci útvarů určených k boji proti vnitřnímu nepříteli.

Náčelníci štábu Lidových milicí na krajské a okresní úrovni.

Podplukovníci a majoři SNB a Pohraniční stráže, kteří skončili službu do 31. prosince 1989 anebo do dne zastavení činnosti útvarů Státní bezpečnosti k 15. únoru 1990.

Mělo by jít o poslední rozšíření seznamu prominentních komunistů a uzavření této snahy o vyrovnání se s nespravedlnostmi minulého režimu.

„Chápu to jako symbolickou tečku v tom, co lze s časovým odstupem 35 let udělat. Jako symbolickou záležitost, vyrovnání se s minulostí a některými křivdami, které byly páchány,“ uvedl už dříve Marian Jurečka.

Krácení o 300 korun za rok ve funkci

Jak zmínil ministr Marian Jurečka, rozšíření seznamu by mohlo zahrnovat nižší tisíce osob. Reálný počet snížených důchodů se bude odvíjet od toho, kolik lidí ještě žije. Zkušenosti badatelů ukazují, že obvykle je naživu přibližně desetina dohledaných prominentů.

Krácení starobního důchodu má fungovat na stejném principu jako doposud, tedy za každý započatý rok ve funkci se sníží o 300 Kč. Zůstává přitom zachována minimální výše, pod kterou důchod nemůže klesnout, která v roce 2025 činí 19 020 Kč.

Dohledávání budou opět provádět badatelé ÚSTR, kteří vždy vypracují formální potvrzení o funkci, které pak předloží České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo přímo ministerstvům vyplácejícím důchody lidem z armádních či bezpečnostních složek.

Detaily, zajímavosti a statistiky k dohledávání komunistů pro krácení důchodů popisuje i tento článek. Zmiňuje i to, jak se některé osoby bránily a popíraly svou totožnost.

Základní výměra každého důchodu je v současné době stanovena ve výši 10 % průměrné mzdy a procentní výměra starobního a invalidního důchodu má minimální výši 770 Kč. V roce 2025 činí základní výměra 4 660 Kč, takže nejnižší pobíraný starobní a invalidní důchod jakéhokoliv typu dosahuje výše 5 430 Kč.

Od roku 2026 se minimální garantovaný důchod zvýší. Jde o opatření, které je součástí již schválené důchodové reformy.

Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že zatímco základní výměra se každý rok zvyšuje, minimální výše procentní výměry přiznávaných starobních a invalidních důchodů zůstává stejná od svého zavedení v roce 1996. Její hodnota už tedy zdaleka neodpovídá současné ekonomické situaci a je nedostatečná zejména u osob s nejnižšími důchody.

Nejméně 20 % průměrné mzdy

Starobní důchody budou mít od roku 2026 minimální základní i minimální procentní výměru stanovenou shodně na 10 % průměrné mzdy, takže nejnižší přiznávaný důchod bude mít hodnotu 20 % průměrné mzdy. Každý rok se pak bude částka zvyšovat.

Při současných hodnotách průměrné mzdy by minimální důchod v roce 2025 činil 9 320 Kč.

Obdobně dojde také k navýšení procentní výměry u invalidních a pozůstalostních důchodů, a to následovně:

Invalidní důchod s invaliditou 3. stupně– minimální hodnota 20 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 9 320 Kč).

Invalidní důchod s invaliditou 2. stupně– minimální hodnota 15 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 990 Kč).

Invalidní důchod s invaliditou 1. stupně– minimální hodnota 13,33 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 214 Kč).

Vdovský a vdovecký důchod– minimální hodnota 15 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 990 Kč).

Sirotčí důchod– minimální hodnota 14 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 524 Kč).

Přesné částky pro rok 2026 zatím nejsou známé a budou stanoveny v rámci nařízení, které vláda schválí do konce září.

Pro úplnost je třeba upozornit, že výše uvedené platí pro důchody bez mezinárodního prvku.

Pokud někdo pobírá takzvaný dílčí důchod, tedy důchod, na který vznikl nárok s přihlédnutím k době pojištění získané v jiném členském státě EU nebo státě, se kterým Česká republika uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, bude mít i nadále nárok na základní a procentní výměru pouze v dílčí výši. To znamená ve výši stanovené podle poměru doby pojištění získané v České republice k celkové době pojištění v zahraničí. Od roku 2026 se tedy bude dílčit nově stanovená minimální procentní výměra.

Automatické dorovnání

Od ledna 2026 bude platit, že pokud někdo pobírá nižší důchod, než je garantované minimum, bude mu automaticky dorovnáván. Vždy se tedy bude vyplácet důchod alespoň ve stanovené minimální výši. Při porovnání důchodu s minimální částkou se bude zohledňovat celý důchod včetně přiznaného výchovného za děti.

Novinka bude platit pro všechny důchody, tedy i pro ty, které již byly přiznané dříve nebo budou přiznané do konce roku 2025. O dorovnání nebude nutné žádat a bude prováděno i při všech budoucích valorizacích důchodů.

Nárok na minimální důchod má každý, kdo získá minimální požadovanou dobu důchodového pojištění. V případě starobního důchodu je nutné dosáhnout také požadovaného věku pro přiznání důchodu a u invalidního důchodu splnit podmínku přiznání invalidity.

Například pro starobní důchod je nutné získat 35 let důchodového pojištění, v případě předčasného důchodu je to 40 let pojištění. Bez potřebné doby pojištění nárok na minimální důchod nevznikne.

 

Poslední rozloučení s Jiřím Bartoškou (†78) bude příští týden v úterý 20. května v pražském Rudolfinu! Vláda Petra Fialy (60) má podle informací Blesku na nejbližším jednání schválit žádost ministerstva kultury, aby pohřeb doprovodily státní pocty.

Zdrcená rodina vyjednávala o posledním rozloučení s milovaným hercem a dabérem celé pondělí.

„Mluvili o tom, že Jiří chtěl pohřeb v Karlových Varech, které tolik miloval. Ale zároveň si uvědomovali, že nelze zapomenout na Prahu, kde hrál mnoho let v Divadle Bez zábradlí. Nakonec zvítězila metropole a nádherný sál Rudolfina, kde byl pan Bartoška na své poslední společenské akci na březnovém předávání Lvů,“ řekl Blesku zdroj z České televize. Na místě poslední společenské akce, kde se Bartoška objevil, se s ním tedy bude moci rozloučit široká veřejnost.

Dvořákova síň Rudolfina pro ni bude v úterý 20. května otevřena od 10 do 17 hodin a hlavní obřad by měl proběhnout se státními poctami. Žádost ministerstva kultury bude na svém nejbližším zasedání schvalovat vláda. „V tuto chvíli jsou veškerá rozhodnutí o podobě a organizaci posledního rozloučení s Jiřím Bartoškou plně v kompetenci a na rozhodnutí rodiny, případně nejbližších spolupracovníků,“ nechtělo v pondělí více říci ministerstvo kultury. Jednání s rodinou Jiřího Bartošky totiž stále pokračují.

Naposledy měli v Česku pohřby se státními poctami zpěvák Karel Gott (†80) a kníže Karel Schwarzenberg (†85). Na pohřeb Jiřího Bartošky rodina pozvala i prezidenta Petra Pavla (63) a premiéra Petra Fialu. Zda jim to pracovní program dovolí, zatím není jasné.

Ve školním trezoru Základní školy Bratranců Veverkových Pardubice stále leží skvost: 32 let starý rozhovor s Jiřím Bartoškou (†78), který tehdy poskytl pro školní časopis Veverka News. Autentický text nabízí jedinečný pohled na osobnost herce a prezidenta MFF Karlovy Vary, který tuto školu v dětství sám navštěvoval. Rozhovor Jana Motyčky (45) s laskavým svolením přetiskl deník Aha! v doslovném znění.

Vzpomínáte rád na naši školu?

„Já jsem na Bratrance chodil, co já vím, asi do třetí třídy a pak jsem přešel na Slovenský povstání, takže kamaráde, to už je prehistorie moje účinkování u Veverků.“

Dostával jste ve škole hodně poznámek?

„Víš, že si to už ani nepamatuju. Já si pamatuju, co bylo včera, takže jsem na tom ještě dobře, ale co bylo před čtyřiceti lety…? No asi jo. Je to normální.“

Zamiloval jste se někdy do své učitelky?

„Ne. Nikdy. Já zastávám názor, že děti, ti prvňáci, mají vztah k takovejm prsatejm, prdelatejm, starším ženským, ty jim asi tak trochu připomínaj ty jejich mámy. A potom, my jsme měli ve škole samý takový nezajímavý baby. Jo, Suková, možná, ta nás učila na Slovenskýho povstání, to byla mladá, docela pěkná baba.“

Učil jste se rád a dobře?

„Ani jedno není pravdou. To je, jako když se zeptáš, jestli kůň jí seno. No, jistěže kůň jí seno. Jak se může některé dítě učit rádo a dobře, pak už to není dítě, ale nějakej mutant dospělýho pacholka. Ale já? Mně se třeba zdá, že my jsme měli tu školu jednodušší. Já, co se dovídám od těch dětí, co končej vysokoškolský vzdělání, pro mě to jsou všecko nóva, co se vod nich dovídám, takže jsem se asi moc dobře neučil. A ještě bych chtěl říct jednu věc, že lidi, co měli samý jedničky na gymplu, tak skončili u pošty. A takoví ti průseráři nebo takoví ti, co tou školou jakž takž procházeli, mají zajímavý profese a v těch prostě něco prezentujou. A takový ty děti, co mají samý všeobecný výborný prospěch, tak se najednou nedokážou specializovat na nic. Za mě ještě platilo, že když měl někdo samý jedničky na základní škole, tak měl ty pohovory a byl přijat na gympl. Takže my jsme na základní škole ještě skončili s vyznamenáním, ale pak už to se mnou šlo horem pádem z kopce.“

Myslel jste si někdy o své učitelce, že je praštěná?

„Určitě.“

Často?

„Takhle. Člověk si to myslel v tom okamžiku, ale když to vyhodnocuje zpětně, tak si vlastně uvědomuje, že byl praštěnej on. Ale to přináší ten věk a vlastně ta konfrontace těch dvou, žáka a toho učitele. Takže je jasný, že tenhle názor panuje. Ale to časem přehodnotíš.“

Jaký jste měl ve škole největší průšvih?

„Neomluvený hodiny na gymplu. Na základce vlastně ne, ale počkej, jo, měl jsem na základce průšvih. Paní učitelce, češtinářce, jsme nesli domů, protože měla zánět žil, diktáty na opravení, a ve třídě byla nějaká Adéla Sůrová, ta tehdá dělala na kožním tady v nemocnici. A to byla takovej šplhoun, taková jedničkářka, a my jsme tý Adě Sůrový ten diktát opravili na pětku, udělali jsme tam hrubky a to víš, že se na to hned přišlo. Tak to byl docela pěknej průšvih.“

Co byste vzkázal čtenářům našeho školního časopisu?

„Nějaké poslání?“

Třeba.

„Ať nekouřej na záchodech, že se to ucpává a potom záchod vyplave a jsou s tím zbytečný problémy. Zásadně kouřit před školou, tam v tom parku. To je můj vzkaz žákům vaší školy.“